pro vzdělávání

Stručná zpráva Cedefopu představuje evropské nástroje, ale i vybrané příklady dobré praxe z jednotlivých zemí EU, které se zaměřují na snížení počtu málo kvalifikovaných osob a předčasných odchodů a využívají flexibilní vzdělávací cesty.

V roce 2017 bylo bez práce a mimo vzdělávací systém celkem 15,7 % málo kvalifikovaných osob ve věkové kategorii 15–19, u jejich vrstevníků s vyšším dosaženým vzděláním[1] to bylo pouze 9,6 %. Ve stejném roce se průměrná míra nezaměstnanosti u málo kvalifikovaných osob v produktivním věku (mezi 25 a 64 lety) ve 28 členských zemích EU pohybovala okolo 13,9 %. Ve skupině stejně starých, ale vysoce kvalifikovaných osob byla míra nezaměstnanosti pouze 4,2 %.[2]
 
Málo kvalifikovaní jedinci nemají často žádnou nebo mají jen velmi nízkou kvalifikaci, jsou s nimi spojené vysoké sociální a ekonomické náklady. Nedostatečné vzdělání je často frustrující i pro samotné osoby, vede ke zhoršení sociálního statusu jedinců, snižuje příjmy, ničí sebeúctu, zdraví, ale i schopnost zapojovat se do občanské společnosti.[3] Proto se politiky napříč Evropou stále více soustřeďují na prevenci a včasný boj s tímto fenoménem. Vzniká celá řada iniciativ od vyhledávání ohrožených mladistvých až po komplexní poradenské služby nebo nabídky zaměřené na zvyšování kvalifikací, které kladou důraz na zlepšení základních dovedností.
 
Co dělá Evropská unie?
 
Evropský pilíř sociálních práv konstatuje, že každý (v Evropě) má právo na vysoce kvalitní a inkluzivní všeobecné, odborné vzdělávání a celoživotní učení, díky kterému si může každý jedinec osvojit dovednosti potřebné pro plnohodnotné zapojení do společnosti a úspěšný vstup na pracovní trh.[4] Přesto má více než 60 milionů Evropanů ve věkové skupině 25–64 let pouze nižší sekundární vzdělání nebo nižší úroveň dosaženého vzdělání. Obdobně vysoký je i počet osob, které mají nedostatečné základní dovednosti v oblasti čtení, psaní, v oblasti základních početních úkonů nebo počítačových dovedností.
 
Evropská unie vytvořila řadu iniciativ, které pomáhají jednotlivým členským zemím vytvářet preventivní nebo nápravná opatření.[5] Mezi těmito iniciativami jsou dvě poměrně rozsáhlé.
 

1. Záruka pro mladé lidi

Záruka pro mladé pomáhá členským zemím EU dostáhnout toho, aby všichni mladí do 25 let získali (do čtyř měsíců poté, co odejdou ze školy nebo z práce) výuční místo nebo praktikum nebo se měli možnost zapojit do dalšího vzdělávání. Všechny země se zavázaly, že budou realizovat záruku pro mladé podle doporučení rady z roku 2013.[6]
 

2. Prohlubování dovedností – Nové vzdělávací příležitosti pro dospělé

Tato iniciativa podporuje málo kvalifikované dospělé, kteří již věkově nespadají do výše zmíněného opatření. Cílem je pomoci dospělým, aby si uvědomili své potřeby v oblasti dovedností, získali příležitost se vzdělávat, zlepšili si své dovednosti v oblasti čtení, psaní a základních početních úkonů, rozšířili si své digitální kompetence a/nebo získali další dovednosti.[7] Výzkum Cedefopu v oblasti vzdělávání a zaměstnatelnosti přispívá výraznou měrou k politické diskusi týkající se toho, jak lze zabránit nízké úrovni dosaženého vzdělání, ale i předčasným odchodům ze vzdělávání. Cedefop průběžně aktualizuje informace v oblasti celoživotního poradenství, validace a předčasných odchodů, ty jsou k dispozici politickým činitelům, sociálním partnerům a odborníkům činným v odborném vzdělávání a přípravě. Zanedlouho bude zveřejněna studie, která bude zkoumat, zda může učení na pracovišti vytvářet smysluplné možnosti, jak prohlubovat dovednosti u dospělých osob.[8] V polovině roku 2019 vyjde aktualizovaná podoba Evropského inventáře pro validaci, na které spolupracovala Evropská komise.
 
Akce Cedefopu v roce 2019
 
Cedefop v roce 2019 zorganizuje dvě fóra týkající se této iniciativy, v rámci kterých seznámí s výsledky výzkumu sociální partnery a další aktéry. První akce se bude konat 20.–21. května. Druhá se uskuteční 29. května v rámci rumunského předsednictví EU. V centru pozornosti tohoto fóra budou centra celoživotního učení, která by měla být místem, kde mladí ohrožení jedinci, ale i málo kvalifikovaní dospělí získají pomoc.  
 
Další vzdělávání jako výzva – co dělají členské země?
 
Členské země EU zlepšily svou flexibilitu a prostupnost svých vzdělávacích systémů. Osoby s různým vzděláváním a zkušenostmi se tak mohou snáze integrovat – ve správný okamžik a na odpovídající úroveň vzdělání. Vznikla celá řada vzdělávacích a sociálních opatření zaměřených na málo kvalifikované mladé a dospělé osoby, včetně uprchlíků a migrantů. Cedefop v minulých letech zhodnotil řadu z nich.[9]
 
Jak zabránit mladým, aby neodcházeli ze škol a/nebo práce
 
V mnoha zemích hrají kraje, městské části a/nebo (odborné) školy klíčovou roli v prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání. Při tvorbě strategií vycházejí z konkrétních dat, jakými jsou například úroveň dokončeného vzdělávání, rodinné zázemí, zdravotní stav, chování a postoje, finanční situace nebo původ. Cílem těchto strategií je včas identifikovat jedince, kteří by mohli být ohroženi. V centru pozornosti jsou komplexní nabídky poradenských služeb, jejichž cílem je zabránit předčasným odchodům mladých a ulehčit jim návrat do bezpečného a inkluzivního studijního nebo pracovního prostředí. Ukázalo se, že opatření jsou nejúčinnější, když jsou ušity na míru individuálním, finančním, psychologickým, zdravotním a vzdělávacím potřebám jedinců.
 
Příklad dobré praxe
Ve francouzsky mluvící části Belgie existuje velmi flexibilní systém certifikace výsledků učení, který umožňuje, aby žáci kvalifikaci získávali postupně. Tento přístup pracuje se skutečností, že každý žák se učí vlastním tempem. Zejména žáci se špatnými základními dovednostmi mohou potřebovat více času než ostatní. Kvalifikace se skládají z jednotek výsledků učení. Jednotku žák získá v případě, že si osvojil všechny výsledky učení, bez ohledu na potřebný čas. Díky tomu žáci nezažívají selhání, nemusejí opakovat třídu a nedochází k předčasným odchodům. Každá jednotka je hodnocena a certifikována zvlášť, splněním všech jednotek má žák možnost postupně získat celou kvalifikaci. Více informací o systému je dostupných zde: http://www.cpu.cfwb.be/
 
Prohlubování dovedností u dospělých
 
Vzdělávání dospělých je různorodější než u mladých. Tuto skupinu je často velmi náročné oslovit a přesvědčit. Dospělí bojují s různými deficity od nedostatků v psaní, čtení a základních početních úkonech až po zastaralé odborné dovednosti a znalosti. Mnozí dospělí si často své slabé stránky neuvědomují, jiní se stydí si je přiznat. Přesto má řada dospělých, bez ohledu na mezery ve vzdělání, řadu jednoduše identifikovatelných dovedností a kompetencí, mezi které patří například odborné dovednosti získané na pracovišti. Další vzdělávání by proto mělo navazovat na předchozí učení. Je nutné, aby docházelo ke správnému ohodnocení již dosažených znalostí a dovedností, další vzdělávání musí být přizpůsobeno aktuální situaci a znalostem jedinců. Mnoho členských zemí EU již vytvořilo preventivní opatření na validaci výsledků neformálního a informálního učení.[10] Jednotlivé osoby si tak mohou nechat ověřit své znalosti a dovednosti a nechat si je uznat jako dílčí nebo úplnou kvalifikaci. Takové zhodnocení dovedností může být přínosné, umožňuje vstup do dalšího vzdělávání a může výraznou měrou zkrátit jeho délku. Díky hodnocení dochází ke zvýšení sebevědomí a motivace daných osob dále se vzdělávat.
 
Příklad dobré praxe
V Dánsku si musejí od roku 2015 všechny osoby starší 25 let, které by se chtěly opět vzdělávat, nechat ohodnotit své dovednosti. Stejnou možnost mají i mladší lidé v případě, že nejsou čerstvými absolventy. Cílem hodnocení je identifikovat dovednosti a znalosti daného jedince. Následně je vypracován individuální vzdělávací program, který zohledňuje již existující dovednosti. Hodnocení je zdarma a trvá půlden až 10 dní v závislosti na vzdělání a zkušenostech jedince. Více informací o modelu je dostupných zde: https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=en&pubId=8167&furtherPubs=yes
 
Evropská unie a její členské státy nabízejí stále rostoucímu počtu uprchlíků a uchazečů o azyl různé možnosti, jak se zapojit a uplatnit na trhu práce. Pro vysoce kvalifikované migranty je zásadní validace a uznání zahraničních kvalifikací. Ohodnocení dovedností s ohledem na výběr vhodného pracovního místa nebo vzdělávání je důležité zejména pro méně kvalifikované osoby.
 
Příklad dobré praxe
V Německu existuje online aplikace MySkills (https://www.myskills.de/). Jedná se o testovací nástroj, který pro hodnocení dovedností a pracovních zkušeností cizinců využívá obrázky a videa. Cílem je to, aby zájemci o zaměstnání absolvovali test již v rané fázi své integrace a bylo možné jim rychle vybrat vhodné jazykové nebo odborné vzdělávací kurzy. Aplikace je v současné době k dispozici v šesti jazycích, včetně perštiny a arabštiny. V rámci aplikace lze nyní hodnotit dovednosti týkající se následujících povolání – kuchař, pracovník s kovem, malíř na stavbách, mechatronik motorových vozidel.
 
Celoživotní učení jako účinná zbraň v boji s nízkými kvalifikacemi
 
Tři roky poté, co byla (opět) spuštěna iniciativa Záruka pro mladé a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí, zhodnotila Evropská komise opatření jednotlivých členských států, která se zaměřují na prevenci předčasných odchodů ze školy, rekvalifikace, prohlubování dovedností, další vzdělávání realizovaných v rámci těchto dvou inciativ. Z tohoto hodnocení vyplývá pět hlavních přínosů:
 

1. Spolupráce aktérů a partnerství

Lidé, kteří jsou potenciálně ohroženi předčasným odchodem ze školy nebo práce, mají často komplexní problémy. Může pro ně být demotivující, že se musejí se žádostí o pomoc obracet na mnoho různorodých institucí. V některých zemích se proto úřady rozhodly, že budou propojovat své služby, které budou lépe dostupné a uživatelsky přívětivější.
 
Příklad dobré praxe
V Německu existují úřady práce pro mladé (Jugendberufsagenturen). Mladí lidé zde mohou na jednom místě získat pomoc při přestupu ze školy do práce. Úřady nabízejí celou řadu služeb (poradenské služby, vzdělávání, odbornou přípravu, praktika apod.). Důraz je kladen na prevenci. Informace získávají především žáci, kteří jsou ještě na školách. Díky tomu jsou žáci připraveni na své první kroky vedoucí k uplatnění na trhu práce. Cílovou skupinou jsou mladí, včetně migrantů do 25 let. Tyto úřady úzce spolupracují se zaměstnavatelskými organizacemi, organizacemi, které poskytují služby migrantům, a se soudy pro mladistvé. Více informací na: https://www.arbeitsagentur.de/institutionen/jugendberufsagenturen a https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1206&langId=
 

2. Vzdělávací cesty: vertikálně a horizontálně propojené služby

Další vzdělávání je často krátkodobé a přechod do reálného života s sebou přináší řadu rizik. Je nezbytné, aby vznikala opatření, která nabízejí dobře propojenou a integrovanou podporu. Díky ní se mohou lidé smysluplně celoživotně vzdělávat a mít udržitelnou pracovní kariéru. Toho lze dosáhnout pouze vzájemným propojením kvalitního vzdělávání, odborné přípravy a poradenství, vzájemným učením a výměnou informací mezi různými aktéry (úřady práce, poskytovateli vzdělání a odborné přípravy).
 

3. Preventivní opatření na podporu základních dovedností

Cílem většiny inciativ zaměřených na různé cílové skupiny (na migranty, obyvatele narozené v dané zemi, mladší i starší osoby) je zprostředkovat základní dovednosti. Mezery ve čtení, psaní a základních početních úkonech jsou hlavní příčinou sociálního vyloučení. Jedinci, kteří chtějí absolvovat odborné vzdělávání, ale nemají dostatečné základní dovednosti, mohou využít celou řadu nabídek, díky kterým si mohou osvojit požadovanou úroveň dovedností potřebnou pro vstup do odborného vzdělávání a přípravy. Dospělí s mezerami v základních dovednostech mají často jiné dovednosti, včetně odborných znalostí a dovedností, které by měly být ohodnoceny a měly by se stát základem dalšího cíleného vzdělávání.
 
Příklad dobré praxe:
V roce 2014 zahájila pobočka francouzské organizace pro další vzdělávání pracovníků v nemocnicích (ANFH) pro oblast Provence-Alpes-Côte d’Azur audity dovedností pro pracovníky ve veřejných nemocnicích a pečovatelských domech. Hodnotí se dovednosti pracovníků s nízkou kvalifikací v celkem 28 pracovních pozicích – od pracovníků zajišťujících úklid až po pečovatele. Hodnocení se soustředí na základní dovednosti: jazykové dovednosti, čtenářskou gramotnost a dovednosti týkající se základních početních úkonů. Na základě hodnocení je každému pracovníkovi nabídnuta možnost vzdělávání, která je schválena i vedením. Existují dvě možnosti – prohloubení základních dovedností nebo kurz zaměřený na zvýšení odborných dovedností. Všechny kurzy vedou ke kvalifikaci nebo k certifikátu, který popisuje získané dovednosti. Více informací na: http://www.anfh.fr/l-anfh
 

4. Prohlubování dovedností jako reakce na potřeby zaměstnavatelů

Opatření vedoucí k prohlubování dovedností a zisku kvalifikací jsou smysluplné pouze tehdy, když mají reálnou hodnotu na trhu práce. Z tohoto hlediska je důležitý každý doložený výsledek učení, který by mohl být zajímavý pro zaměstnavatele, například digitální, jazykové dovednosti nebo podnikavost.[11] Mnoho zemí nastavilo postupy pro předvídání kvalifikačních potřeb, které se zaměřují především na kvalifikační požadavky ze stran zaměstnavatelů. Smyslem a účelem takových systémů je poskytovat informace, které je možné využít při tvorbě vzdělávacích nabídek.[12]
 

5. Učení na pracovišti: začlenění těch nejznevýhodněnějších osob

Učení na pracovišti nabízí mladým lidem, u kterých je předpoklad, že předčasně odejdou ze školy, alternativu ke klasické výuce. Díky učení na pracovišti mohou mladí získat motivaci, aby neopouštěli vzdělávací systém nebo se do něj vrátili.[13] Učení na pracovišti není zvláštním opatřením pouze pro málo kvalifikované osoby, je to velmi účinný způsob, jak pomoci vyloučeným lidem, aby se vrátili zpět do práce.
 
Výhled do budoucnosti
 
Integrované, na míru šité vzdělávací možnosti zajišťující, aby lidé mohli získat nebo si zvýšit základní dovednosti v jakékoli životní fázi, jsou stále více využívány jako prevence kvalifikačního nesouladu na trhu práce nebo jako prevence mezer v dovednostech jednotlivců. S ohledem na rychlé proměny evropského trhu práce je podpora celoživotního učení a podpora zaměstnanosti klíčová, pouze tak budou moci obyvatelé držet krok s rychle se měnícími kvalifikačními požadavky. Nikdo by neměl zůstat pozadu. Nemělo by docházet pouze ke zprostředkování odborných dovedností, nesmějí chybět vzdělávací nabídky vedoucí ke zlepšení základních dovedností a dovedností potřebných pro rozvoj kariéry, díky kterým by měli být jedinci schopni správně se rozhodnout o svém vzdělávání a pracovní kariéře.
 
Zde popsané evropské inciativy podporují flexibilní vzdělávací cesty, které jsou zaměřené zejména na znevýhodněné skupiny, například na osoby, které předčasně ukončily vzdělávání, málo kvalifikované dospělé, migranty a uprchlíky, a zohledňují požadavky trhu práce. Aby bylo možné připravit ucelenou nabídku služeb, je nutné, aby spolupracovali všichni aktéři (úřady práce, poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy, sociálních služeb a služeb pro mládež). Političtí činitelé, včetně sociálních partnerů, musejí dbát na vyvážený vztah mezi individuálními potřebami a požadavky trhu práce.
 
Cedefop podporuje svými výzkumy a informacemi evropskou politiku. V roce 2020 bude zveřejněna nová online platforma, na které bude k dispozici přehled účinných vzdělávacích politik, strategií, ale i praktických kroků podporujících sociální začlenění a integraci na trhu práce. Tato platforma pomůže implementovat evropské politiky a podpoří vzájemné učení jednotlivých zemí, neboť bude poskytovat informace o prioritách týkajících se předčasných odchodů ze vzdělávání, ale i dalšího vzdělávání dospělých a prohlubování jejich dovedností.
 
Zprávu z anglického jazyka přeložila Michala Čičváková, s přihlédnutím k německému překladu zprávy.